|
||
|
||
Řídicí a informační
systémy úpraven ATP v úpravnách OKD |
||
|
||
|
||
Řídicí úrovně při řízení technologických procesů |
||
|
||
V systému řízení výrobního podniku můžeme rozlišit tři hierarchické
řídicí úrovně: |
||
|
||
|
|
procesní |
|
|
dispečerskou |
|
|
manažerskou |
|
||
Řídicí úrovně jsou rozlišeny podle způsobu řízení a míry
účasti člověka na řídicím procesu. |
||
|
||
Procesní řídicí úroveň je bezprostředně spojena
s technologickým procesem, jde zde zejména o přímé řízení technologických
uzlů v distribuovaných řídicích jednotkách nebo automatizovaný sběr dat.
Účast člověka je omezena na dohled a nastavování parametrů řízení. V
úpravnách uhlí je příkladem řízení na procesní úrovni např. řízení flotace,
rozdružování v sazečkách, řízení odvodňování, řízení měření stavu zásob apod. |
||
|
||
Centrem dispečerského řízení technologických procesů
jsou pracoviště velínů, dispečinků, řízení expedice, pracoviště vedoucích
směny. Uživatelé řídicích systémů potřebují k dispozici informace o průběhu
řízeného procesu v reálném čase. Zpracování bilančních a kontrolních údajů se
pohybuje obvykle v rozsahu směny nebo dne. |
||
|
||
Manažerská řídicí úroveň se nachází na
úrovni řízení podniku a spíše než technologií se dotýká ekonomické oblasti. Z
pohledu řídicích systémů se jedná o databázově orientované systémy, kde více než
okamžitá situace v reálném čase je předmětem zájmu dlouhodobější sledování
provozu - plnění podnikatelského záměru, bilanční vyhodnocování atd.. V
oblasti úpravy uhlí se jedná o systémy dlouhodobého sledování výnosu úpravny,
sledování odbytu nebo statistické sledování plnění jakostních parametrů. |
||
|
||
|
||
Informační systém v úpravně uhlí |
||
|
||
Podnikové řídicí a informační systémy v úpravnách uhlí v OKD
(Ostravsko-Karvinské doly) jsou systémy řízení v reálném čase a v rozlišení řídicích
úrovní působí v oblasti dispečerského řízení. Systémy neobsahují až na malé
výjimky přímé řízení technologií, přesto je lze označit jako systémy řídicí.
Jedná se o řízení nepřímé – informace poskytované takovým systémem dávají
řídicím pracovníkům a technologům podklady nezbytné pro lepší kvalitu řízení
výrobního procesu. |
||
|
||
Specifický charakter technologického procesu úpravy uhlí vedl
místo k nasazení prefabrikovaných MES systémů k informačním a řídicím
systémům vytvářeným na míru. |
||
|
||
|
||
Historie vývoje řídicích systémů v úpravnách uhlí |
||
|
||
Nejstarší řídicí systémy v úpravnách v OKD spadají do
osmdesátých let, kdy byly podnikem ZAM (Závody Automatizace a Mechanizace) v tehdejším
těžebním koncernu OKR uvedeny do provozu dva systémy. První v úpravně Dolu Lazy s řídicím počítačem ADT a druhý později v druhé
polovině osmdesátých let v úpravně Darkov na
počítači SMEP 4/20. |
||
|
||
Počátkem 90. let byly společností ATP Soukup vyvinuty řídicí
systémy úpravny první generace, jejichž základem byla platforma firmy
Digital: mikropočítač PDP 11/83 s operačním systémem reálného času RSX
11M. |
||
|
||
V OKD byly postupně uvedeny do provozu tři řídicí systémy s řídicím
počítačem PDP. První systém v úpravně Dolu Dukla (1992, skončil při
uzavření této úpravny), další v úpravně ČSM (1995, provoz ukončen v
roce 2001) a v úpravně Doubrava (1995, provoz skončil v roce 1999 při
uzavření této úpravny). |
||
|
||
Systémy svou koncepcí vycházely z osvědčeného řešení z úpravny
Darkov, tj. terminálová síť, centrální zpracování,
sběr dat z procesu pomocí koncentrátorů dat a distribuované systémy pro
vizualizaci technologických procesů (zde konkrétně prostřednictvím systému Promotic od firmy Microsys). |
||
|
||
V polovině devadesátých let byla společnost ATP Soukup
postavena před úkol vytvořit novou generaci řídicích systémů úpravny,
která by nahradila sice osvědčené, ale po technické stránce postupně zastarávající
systémy první generace. Pro druhou generaci systémů byla posléze zvolena opět
platforma firmy Digital, s centrálním řídicím počítačem s procesorem ALPHA
a operačním systémem OpenVMS. |
||
|
||
V současné době realizuje firma ATP Soukup informační a řídící systémy na platformě Windows SERVERU (realizace
úpravna dolu ČSM v roce 2009, úpravna dolu Darkov
v roce 2011 a úpravna Lazy v roce 2014). Dílčí stanice vizualizace technologických í
bilančních dat stejně jako centrální aplikace informačního systému jsou
vytvořeny ve scada SW Promotic. |
||
|
||
|
||
Důsledky nasazení řídicích systémů v úpravnách uhlí |
||
|
||
Základním rysem zpracování informací v informačním systému
úpravny je, že systém vyhodnocuje míru jejich závažnosti. Pokud technologický
proces probíhá v předem definovaných mezích, uživatelé dostávají pouze ty
informace, které si vyžádají. Pokud jsou stanovené meze překročeny nebo
analýza trendu vypovídá o možném překročení, je uživatel o tomto ohrožení
informován. Samozřejmostí je nutnost potvrzování překročení mezních stavů a
jejich následná archivace. Součástí je volitelné protokolování průběhu
procesu pro vyhodnocení kvality práce obsluh velínů. |
||
|
||
|
||
Přínosy z nasazení automatizovaných řídicích systémů v
úpravnách uhlí jsou následující: |
||
|
||
|
|
zvýšení informovanosti řídicích pracovníků o průběhu procesu,
což přináší objektivnější rozhodování |
|
|
zvýšení technologické kázně ve výrobním procesu |
|
|
zvýšení výnosů (optimální využití suroviny) |
|
|
zajištění dodržení požadované kvality |
|
|
energetické úspory (např. díky registraci chodu strojů
“naprázdno”) |
|
|
zvýšení hodinových výkonů
|
|
|
sledování jakosti vyráběných produktů v reálném čase, což dává
předpoklady pro řízení jakosti podle norem ISO 9000 |
|
||
(c)
2008 ATP Soukup s.r.o. |